Antwort Proč je vjem je? Weitere Antworten – Jaký je rozdíl mezi Počitkem a vjemem

Počitek = výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu). Počitek tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. žlutá barva). Mozek jednotlivé počitky spojí – vznikne vjem.Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.Synestézie představuje způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (například číslice, nebo písmeno vyvolává dojem určité barvy, určité slovo vyvolává dojem chutě, zvuk vyvolává pocit dotyku apod.).

Co je to Pseudoiluze : Pseudoiluze – porucha vnímání která se spočívá ve falešné interpretaci skutečného vjemu, ale na rozdíl od iluze si pacient uvědomuje jeho nepravost.

Jak se liší představa od vjemů

Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

Co je vjem psychologie : Vjem je odraz předmětů nebo jevů jako celku. Vzniká pouze přímým působením podnětů na naše smyslové orgány (Př.: pomeranč – vnímáme jeho velikost, tvar, barvu, vůni i jeho chuť).

Tradičních pět smyslů

Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši").

Ve spojitosti se synestezií je nejvíce známé tzv. barevné slyšení, kdy si lidé spojují různé tóny a zvuky s barvami, ale existují i další druhy synestezie. Já osobně si spojuji s barvami například písmena, čísla, různé pojmy a slova. Také některé vůně, ale ne v takové míře.

Jaké jsou poruchy vnímání

VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) A JEHO PORUCHY

Nepatologické změny vnímání – smyslové klamy, Purkyňovy paobrazy, eidetismus, živá představa, pareidolie (zpodobňování), synestezie. Iluze – falešné vjemy vyvolané reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, člověk je přesvědčen o pravosti svých vjemů.Iluze je chybný smyslový vjem, vyvolaný tím, že náš mozek špatně interpretuje signály, dodávané našimi smysly. Od halucinace se liší tím, že jde o zkreslení něčeho skutečného (kdežto halucinace nemá skutečný základ).Fantazie. Fantazií (z řec. fantasma, obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným Rorschachovým testem, sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn.

Čití je proces zdola nahoru, díky kterému zrak, sluch a čich přijímají a předávají vnější podněty. Vnímání je zase proces shora dolů, kdy naše mozky informace organizují, tlumočí a uvádí do kontextu.

Jak vznika vjem : Vjem je odraz předmětů nebo jevů jako celku. Vzniká pouze přímým působením podnětů na naše smyslové orgány (Př.: pomeranč – vnímáme jeho velikost, tvar, barvu, vůni i jeho chuť).

Který smysl dává člověku nejvíce podnětů : Zrak u člověka zprostředkovává asi 80 % všech informací o okolí..

Který smysl nám zprostředkuje nejvíce informaci o okolním světě

Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě.

Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.

Co způsobuje halucinace : Zrakové halucinace jsou obvykle způsobeny poškozením mozku. Častěji se vyskytují u lidí s demencí s Lewyho tělísky a demencí u Parkinsonovy choroby. Halucinace ale mohou mít také lidé s Alzheimerovou chorobou. Halucinace mohou být také způsobeny fyzickým onemocněním včetně horečky, záchvatu, mrtvice, migrény a infekce.