Antwort Odkud kam vedla Hedvabna stezka? Weitere Antworten – Odkud vedla Hedvábná stezka

V češtině termín „Hedvábná cesta“ zdomácněl pravděpodobně až v průběhu první poloviny 20. století. Dnes se tak označuje zejména hlavní linie s několika větvemi, která od 2. století před n. l. vedla z Čchang-anu (dnešní Si-an) ve střední Číně přes Tun-chuang, Kašgar a Samarkand do Persie.Samotnou Hedvábnou stezkou ovšem jeho cesta neskončila. Po téměř ročním putování z Evropy do Číny směřovaly jeho kroky do Hongkongu a Macaa, zvláštních územích Čínské lidové republiky, odkud se vydal objevovat jihovýchodní Asii.Námořní Hedvábná stezka 21. století má spojovat čínské východní přístavy s Evropou a má mít dva hlavní směry. Z Číny přes Jihočínské moře skrz Indický oceán do Evropy a z Číny přes Jihočínské moře do jižního Pacifiku. Všechny části stezky využijí již postavenou infrastrukturu na souši i na moři.

Jak se nazývá trasa z Asie do Evropy : Hedvábná stezka či Hedvábná cesta (čínsky v českém přepisu S'-čchou-č'-lu, pchin-jinem Sīchóu zhī Lù, znaky 丝绸之路, anglicky Silk Road, německy Seidenstraße) je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.

Kdo vyrábí hedvábí

století se z chovu bource morušového ve světě získávalo ročně asi 700 tisíc tun vlákenných zámotků, ze kterých se vyrábělo 100 až 200 tisíc tun hedvábné příze (od roku 2015 do roku 2020 se výroba snížila na polovinu). Na celkovém množství se podílela Čína, Indie a Uzbekistán s více než 95 %.

Co dala Starověká Čína světu : Výroba papíru, knihtisk, střelný prach a kompas, to jsou čtyři velké objevy starověké čínské vědy a techniky, jež se rozšířily do světa a sehrály obrovskou roli v historii lidstva. Také proslulí myslitelé starověké Číny jako byl Lao-c' a Konfucius ovlivnili tradiční čínskou kulturu a dokonce i světové civilizace.

Hedvábí původně pochází z Číny. První zmínky o chovu bource morušového spadají už do 3. tisíciletí př. n. l. Vynalezení jeho výroby opřádá legenda: Podle ní se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př.

552 se dvěma byzantským mnichům podařilo pronést kokony z Číny v dutých poutnických holích. Následně se pak začíná produkovat hedvábí v Byzanci a v arabském světě a během raného středověku se tajemství séri- kultury dostává postupně i do Itálie a odtud do dalších evropských zemí.

Které státy sousedí s Čínou

Čína sousedí s 15 zeměmi a její suchozemská hranice se táhnou v délce 22 800 km. Moře odděluje Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie.Čína dala světu papír, kompas, ocel, těstoviny, seizmoskop, porcelán, visutý most, trakař, whisky, střelný prach a ohňostroj, deštník, trakař, whisky, první tištěnou knihu a asi dvě stě padesát tisíc dalších věcí, a to nepočítám jejich imitace.Další legenda opřádá vynález techniky výroby. Objev hedvábného vlákna se podle ní datuje do roku 2640 př. n. l., kdy jistý Chuang-Ti požádal svou ženu, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Když manželka na stromě objevila bílé housenky, všimla si, že vytvářejí lesklé zámotky.

Jediné „nekonečné“ přírodní textilní vlákno. K výrobě morušového hedvábí využívají vlákna tvořené výměšky žláz motýla bource morušového, ze kterých si tento motýl vytváří kuklu. Jeden kokon bource morušového obsahuje až 4000 m vlákna. Morušové hedvábí se získává následným rozvinutím této kukly.

Jak vzniká hedvábí : Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky slinných žláz larvy motýla bource morušového (Bombyx mori). Výměšky na vzduchu rychle tuhnou ve vlákno, jímž se larva (housenka) opřádá a vytváří kokon (zámotek), ve kterém se kuklí. Kokon je svrchu ještě opředen jemnými vlákénky, tzv. bourovinou.

Jak se ziskava prave hedvábí : Za účelem výroby hedvábí se kokony sbírají osmý až desátý den po zakuklení larev. Sezbírané kokony se suší vzduchem, který má teplotu 80 až 85 stupňů celsia, nebo se spaří v horké vodě. Larvy bource se před vylíhnutím usmrcují proto, aby líhnoucí se motýli, nemohli prokousat kokony a poškodit tak hedvábná vlákna.

Co Čína dala světu

Čína dala světu řadu významných vědeckých a technických objevů. Její kulturní i přírodní pestrost je nepřeberná. Nejvyšší pohoří světa, prolákliny pod úrovní mořské hladiny, pouště, náhorní planiny, vyschlá jezera a stepi, moderní megaloměsta, romantická pohoří posetá chrámy, pagodami a kláštery, Velká čínská zeď…

Státní hranicí sousedí ČR s Polskem v délce 761,8 km, s Německem 810,3 km, s Rakouskem 466,3 km a se Slovenskem 251,8 km.Mnohé vynálezy našich vědců, inženýrů a badatelů ale přinášejí obrovský užitek celému světu – namátkou objev krevních skupin, kontaktní čočky, účinná vakcína proti pravým neštovicím, nanovlákna, umělé cévy či polarografie. V českých chytrých hlavách se zrodily i podsadové stany, protitankoví ježci nebo semtex.

Co bylo potřeba na výrobu hedvábí : Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky slinných žláz larvy motýla bource morušového (Bombyx mori). Výměšky na vzduchu rychle tuhnou ve vlákno, jímž se larva (housenka) opřádá a vytváří kokon (zámotek), ve kterém se kuklí. Kokon je svrchu ještě opředen jemnými vlákénky, tzv. bourovinou.