Antwort Na čem je závislá kvalita vjemu? Weitere Antworten – Jaký je rozdíl mezi Počitkem a vjemem

Počitek = výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu). Počitek tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. žlutá barva). Mozek jednotlivé počitky spojí – vznikne vjem.Rozdílový práh je nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů. Ernst Weber zjistil, že se nejmenší rozlišitelný rozdíl mezi dvěma podněty mění v závislosti na velikosti standardního (výchozího podnětu).Čití je proces zdola nahoru, díky kterému zrak, sluch a čich přijímají a předávají vnější podněty. Vnímání je zase proces shora dolů, kdy naše mozky informace organizují, tlumočí a uvádí do kontextu.

Co patří do prožívání : Prožívání – souhrnné označení pro veškeré vnitřní, subjektivní, psychické procesy a stavy ( např. emoce, představy, vjemy, užívání paměti). Člověk si ale ne všechny své vnitřní psychické procesy a stavy uvědomuje, proto rozlišujeme prožívání vědomé a nevědomé.

Jak se liší představa od vjemů

Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

Co je to smyslový vjem : Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.

Mezi poznávací procesy patří čití, vnímání, představivost, paměť, myšlení a řeč.

Čití je psychický proces, který podává nejjednodušší a nejzákladnější informace z vnějšího i vnitřního prostředí a uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Počitek je výsledkem čití, je to odraz jednotlivé vlastnosti (předmětu, jevu), který působí na náš receptor.

Na čem je závislá kvalita čití a vnímání

Podmínky čití a vnímání

Kvalita čití a vnímání závisí: Správné činnosti smyslových orgánů (anatomicko – fyziologickém stavu analyzátorů). Činnosti CNS – fyziologický stav. Intenzitě, výraznosti a době trvání podnětu.VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) A JEHO PORUCHY

Nepatologické změny vnímání – smyslové klamy, Purkyňovy paobrazy, eidetismus, živá představa, pareidolie (zpodobňování), synestezie. Iluze – falešné vjemy vyvolané reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, člověk je přesvědčen o pravosti svých vjemů.Mezi psychické procesy patří procesy poznávací neboli kognitivní (vnímání, paměť, představivost, učení, myšlení, s poznávacími procesy souvisí též inteligence). Dále emoční a volní procesy.

• Obecná psychologie: – zabývá se postavením psychologie v systému.
• Psychologie osobnosti: – studuje strukturu, dynamiku a vývoj.
• Vývojová psychologie: Ontogenetická psychologie – studuje zákonitosti vývoje člověka od početí po smrt.
• Sociální psychologie: – zkoumá zákonitosti utváření lidské psychiky.
• Psychopatologie:

Jak funguje představivost : Představivost je psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ. Schopnost vytvářet představy, je předpokladem tvořivé činnosti, zvláště v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí.

Co to znamená fantazie : Fantazie. Fantazií (z řec. fantasma, obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným Rorschachovým testem, sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn.

Jaké jsou vjemy

Forma vjemů se může lišit a být odlišná pro každý organismus. Zjednodušeně se dají rozdělit na vjemy z vnějšího (exoreceptory) a na vjemy z vnitřního prostředí (interoceptory). Vjemy z vnějšího prostředí jsou například koncentrace určitých látek, přítomnost světla, nebo vlnění vzduchu.

Zrak je nejdůležitější smysl člověka. Umožňuje nám vnímat světlo, tvary, barvy, kontrasty, vzdálenost a významně ovlivňuje naši orientaci v prostoru.Kognitivní systém čili soubor všech kognitivních procesů zahrnuje vnímání, paměť, učení, představivost, myšlení (a v rámci něj usuzování, posuzování, řešení problémů, rozhodování se, tvoření nových myšlenek a spolu s tím tvořivost) a také pozornost a řeč.

Co je to poznávání : Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj. získávání informace o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění). Netýká se tedy přebíraných znalostí a nauk (např. matematiky, chemie, etiky a pod.), které člověk nepoznává, ale chce se jim naučit, případně jim porozumět.