Antwort Čím krmit straky v zimě? Weitere Antworten – Čím se živí Straka v zimě

Její potravou je převážně hmyz, který vyhledává po zemi a v keřích. Požírá i drobné hlodavce, vejce, mláďata ptáků a nepohrne ani poraženými zvířaty okolo cest. V zimě se živí semeny kulturních rostlin a hledá potravu i po smetištích. Žije v trvalém páru a je věrná svému teritoriu, které opouští jen v tuhých zimách.Potrava. Straky mají velmi rozmanitý jídelníček. V podstatě jsou schopny živit se čímkoliv včetně odpadků. V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými savci (hraboši), plazy (ještěrkami, slepýši), ptačími vejci či mláďaty nebo většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, převážně semeny a různými plody.V přirozeném prostředí jsou mláďata v prvních dnech života krmena téměř výhradně drobnými bezobratlými živočichy (pavouci, stonožky, larvy…).

Co dát v zimě do krmítka : Většina drobných ptáků si nejvíce pochutná na výživných slunečnicových semínkách, přidat ale můžete také lněná či konopná semínka, řepku, mák, proso, ječmen, oves nebo pšenici. Velkou lahůdkou jsou pro ptáky drcená jádra vlašských ořechů nebo různé bobule, například sušené bezinky, jeřabiny či plody hlohu.

Kde zimují straky

Největší evropské nocoviště strak bylo zjištěna na Ukrajině ve Lvově, kde bylo zaznamenáno až 1700 strak. Druhé největší se nachází v bulharské Sofii, kde se v prosinci 2007 na noc shromažďovalo až 1405 ex., další velká nocoviště jsou v polských městech Świętochłowice (1012 ex.), Lublin (998 ex.)

Kolik let se dožívají straky : Délka života: 9 let Popis: Obě pohlaví mají stejné zbarvení Barva je čer- nobílá s dlouhým stupňovitým ocasem. Hlava, hruď, hřbet, ocas a větší část křídel je černě zbarvena. Peří má zelenavý nebo modravý kovový lesk.

Ochrana

český název	straka obecná
hlavní znaky	kontrastní zbarvení, dlouhý ocas, skřehotavý hlas
hmotnost	200 – 250 g
délka života	15 let
způsob života	stálé, většinou vůbec neopouští své teritorium

Délka života: 9 let Popis: Obě pohlaví mají stejné zbarvení Barva je čer- nobílá s dlouhým stupňovitým ocasem. Hlava, hruď, hřbet, ocas a větší část křídel je černě zbarvena. Peří má zelenavý nebo modravý kovový lesk.

Co jedí koši v zimě

Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule.Čím se živí strakapoudi

Datlovi černému se přezdívá lékař stromů, strakapoud se mu svým uměním a šikovností rozhodně vyrovná. Kromě hmyzu žijícímu ve dřevě se živí také housenkami, pavouky, stonožkami, motýly, mravenci, bobulemi, semeny (např. semeny jehličnanů) či mízou stromů.Vrabci jsou věrni oblasti, ve které hnízdí, téměř po celý rok (jen ze severní Evropy někdy táhnou v zimě na jih). V zimě se při hledání potravy potulují v hejnech, ale obvykle nikterak daleko. Jen mladí ptáci si hledají nová hnízdiště, proto přelétají delší vzdálenosti.

Ochrana

český název	straka obecná
hnízdění:	1x ročně , IV. – VI.
sezení na vejcích	21 – 22 dní, samice
počet mláďat	2 – 4, krmivá (6 týdnů)
ochrana	Odstřel povolen od července do února

Kdo lovi straky : Krahujcovu přirozenou kořist tvoří z 97 % ptáci, zejména pěvci velikosti od vrabce přes kosa po holuba. Tudíž vlivem ochrany těchto druhů připadají pro samotný lov reálně jen čtyři druhy – bažant obecný, holub hřivnáč, hrdlička zahradní a straka obecná.

Co dělá kos v zimě : Na zimu odlétají lesní kosi a část kosů městských. Ptáci z Čech a severní Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi odlétají do Středomoří. Ze zimovišť se ptáci vracejí na přelomu března a dubna; do zimovišť odlétají v listopadu.

Co mají rádi koši

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.

„Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.

Jak rikame ptákům kteří u nás zůstavají přes zimu : Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.