Antwort Kolik je oceánů? Weitere Antworten – Kolik je na světě moří a oceánů

Rozlišujeme čtyři oceány: největší Tichý oceán zaujímá 35 % zemského povrchu, oceán Atlantský oceán 18% zemského povrchu, Indický oceán necelých 15% zemského povrchu a nejmenší Severní ledový oceán pouze kolem 2,5% povrchu Země.Tichý oceán nebo Pacifik je největší oceán na Zemi. Rozlohou 165,25 milionů km² je větší než všechna pevnina o ploše 148,94 milionů km².Dělíme je na okrajová – volně spojená s oceánem, a vnitřní – od oceánů či dalších moří oddělena průlivy (úžinou).

Jaký je rozdíl mezi oceánem a mořem : Oceán je dle definice Ericha Brunse z roku 1958 část světového oceánu ležící mezi pevninami s vlastním uzavřeným systémem proudů, vodních mas, systémem dnových sedimentů a s typickým rozdělením teplot a salinity. Moře je část oceánu zasahující do pevniny, nebo je oddělená od oceánu řetězcem ostrovů.

Kolik procent zabírají oceány

Přehled

Oceán	Rozloha (mil. km²)	Procentuální podíl na rozloze Země (%)
Tichý oceán	155,557	30,51
Atlantský oceán	76,762	15,06
Indický oceán	68,556	13,45
Jižní oceán	20,327	3,99

Jaký je nejteplejší oceán : Vzhledem ke své poloze je Indický oceán v průměru nejteplejším světovým oceánem. Podstatná část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu.

Jsou ve všech z pěti světových oceánů. Nejhlubším místem v Tichém oceánu (a na celé Zemi) je Mariánský příkop. Jeho nejhlubším bodem je Challenger Deep poblíž amerického území Guam – 10 973 m pod hladinou vody. Nejhlubší oblastí Atlantského oceánu je Milwaukee Deep hluboký 8 408 m v Portorickém příkopu.)

Jak je naznačeno v předchozím odstavci, většina soli se do moře dostala z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře.

Kolik procent oceánu je Neprozkoumanych

Tisíce kilometrů pod hladinou: Až 95 % oceánů zůstává zatím neprozkoumaných. Francouzský oceánografický institut IFREME zařadil dálkově ovládanou ponorku Ariane do služby před dvěma lety. Roboti pomalu nahrazují pilotovaná plavidla. Čínská výzkumná ponorka Ťiao-lung může klesnout až do hloubky přes 7 000 metrů.Asi 80 % veškerého života je právě v oceánech.

Přestože vědci prozkoumali pouze pět procent soudobých oceánů, směle tvrdí, že se v jejich hlubinách ukrývá na 80 % veškerého života na Zemi.Podle dnes nejvíce uznávaných fyzikálních teorií o vesmíru je patrně maximální možnou teplotou takzvaná Planckova teplota – přibližně 1.42×1032 kelvinů.

Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (–430 m n.m.).

Jaká je největší hloubka moře : Nejhlubším místem na planetě Zemi je Mariánský příkop, který sahá až do hloubky 11 kilometrů pod mořem. Nachází se v podmořském údolí východně od souostroví Mariany v Tichém oceánu.

Proč je Rudé moře Nejslanější : Rudé moře patří mezi nejslanější moře světa, v jeho severní části salinita dosahuje až 42‰. Je to způsobeno vysokou teplotou vzduchu a díky tomu značnému odpařování vody, také velmi nízkými srážkami, dále tím, že se do Rudého moře nevlévají řeky a také úzkým spojením s Indickým oceánem.

Kde je Nejslanější moře

Nejvyšší slanost má Rudé moře (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost Mrtvého moře (které je vlastně bezodtokým jezerem) je asi 330 ‰. Nejnižší salinita je v Baltském moři, zejména v Botnickém zálivu.

Světový oceán
Rozloha	361 132 000 km²
Objem	1 332 000 000 km³
Max. hloubka	10 994 m m
Prům. hloubka	3 688 m m

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Kde je konec vesmíru : Vesmír je celý viditelný, končí za sférou stálic, jejíž poloměr je jen několikanásobek poloměru centrálně situované kulové Země. Aristotelovská fyzika – musela se vypořádat s děním v okolním světě, na obloze a skutečností, že Země má podobu koule.