Antwort Kdo opyluje? Weitere Antworten – Kdo všechno opyluje

Kteří živočichové opylují Spektrum opylovačů je velmi široké, ale ve skutečnosti mezi nejvýznamnější opylovatče patří hmyz (entomogamie). Známe však i další skupiny, jako jsou ptáci (ornitogamie), letouni (chiropterogamie), vzácně i jiní savci nebo dokonce měkkýši (malakogamie).Některé rostliny jsou samosprašné – opylují se samy. V našich podmínkách je asi 20 % rostlinných druhů větrosnubných, zbývajících 80 % opylovává hmyz (jsou hmyzosnubné). Včely sbírají pyl na rostlinách, za letu jej rouskují a pokračují ve sběru na další rostlině téhož druhu – tím ji opylují správným pylem.Kapesní atlas našich nejvýznamnějších opylovačů. Obsahuje deset druhů drobných živočichů, kteří opylují květy na polích, v zahradách i ve volné přírodě. Najdete zde včelu i čmeláka, ale také méně známé druhy, například čalounici vojtěškovou, drvodělku fialovou, páteříčka sněhového a další.

Který hmyz opyluje : Mezi nejvýznamnější a nejefektivnější opylovatele patří včely (nadčeleď Apoidea), ke kterým řadíme včelu medonosnou, různé druhy tzv. samotářských včel i čmeláky, ale ani činnost celé řady méně známých skupin opylujícího hmyzu (motýli, brouci, ploštice, pestřenky, mouchy, třásněnky atd.)

Co je Opylovač

Opylovač je široce zavedené slovo a používá se zejména v mluveném slově jak pro vykonavatele opylování (např. hmyz), tak pro odrůdu rostliny, která poskytuje pyl kompatibilní k opylení jiné odrůdy. U dvoudomých rostlin se jako opylovač zároveň označuje vždy prašníková (samčí) rostlina (např. vrba, rakytník či kiwi).

Jak může dojít k opylení : K opylení může dojít uvnitř květu vlastním pylem (autogamie, samosprašnost) nebo pylem z květu jiného jedince (allogamie, cizosprašnost). *Autogamie: opylení pylem téhož květu = idiogamie. U některých idiogamických rostlin se květ vůbec neotvírá a k opylení dochází uvnitř poupěte = kleistogamie.

Opylovač je široce zavedené slovo a používá se zejména v mluveném slově jak pro vykonavatele opylování (např. hmyz), tak pro odrůdu rostliny, která poskytuje pyl kompatibilní k opylení jiné odrůdy. U dvoudomých rostlin se jako opylovač zároveň označuje vždy prašníková (samčí) rostlina (např. vrba, rakytník či kiwi).

Čmeláci milují levandule, ovocné dřeviny jako jabloně a hrušně, jetel. Na porostu zůstávají dlouho a za minutu navštíví více květů než včely.

Jak funguje Opylovani

Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin.Nejdůležitější středoevropské medonosné rostliny zajišťující hlavní letní snůšku včel jsou řepka, maliník, akát, jetel, vojtěška a slunečnice; další mají význam pro snůšku zahajovací (v brzkém jaře, při obnově společenstva po zimním období) nebo podzimní (pro tvorbu zásob a vychování přezimující generace).Nejznámějšími zástupci jsou všechny druhy obilovin, jako pšenice, ječmen, oves a žito, z plodových dřevin potom líska a ořešák vlašský. Včely ale sbírají pyl i z rostlin větrosnubných, často ve velkém množství, jako např. z kukuřice. Většina našich rostlin (80%) je ale odkázána na přenos pylu hmyzem.

Opylení (1) je přenos pylu na bliznu pestíku (u krytosemenných). Z pylového zrna vyklíčí pylová láčka, ta proroste do vajíčka. Zde proběhne oplození (2), splynutí pohlavních buněk. U většiny rostlin probíhá opylení pylem jiného jedince, takové rostliny jsou cizosprašné.

Jak včely opylují : Med či pyl si včely ukládají v plástvi, která je kostrou celého včelstva. Plástev se skládá z rovnoměrných šestihranů. Ty si včely tvoří z vlastního vosku, případně jim včelaři pomohou voskovou destičkou. Pyl včely používají jako zdroj bílkovin, med vytvářejí z květního nektaru.

Jak umělé opylovat : Jak na to Za pomoci malého štětečku opylujte nové květy. Uchopte květ jemně mezi dva prsty a jednoduchým pohybem štětce v jeho středu opatrně přemístíte pyl ze žluté části květu do jeho středu, viz video níže. Na každý květ postačí několik vteřin "opylování".

Kdo jsou opylovači

KTEŘÍ ŽIVOČICHOVÉ OPYLUJÍ (zdroj: Wikipedie)

Spektrum opylovačů je velmi široké, ale ve skutečnosti mezi nejvýznamnější opylovače patří hmyz (entomogamie). Známe však i další skupiny, jako jsou ptáci (ornitogamie), letouni (chiropterogamie), vzácně i jiní savci nebo dokonce měkkýši (malakogamie).

S oblibou naletují na medující rostliny. Zvlášť je lákají hadince, floxy, komule, tabák, tulipány, prvosenky, violky, šeříky, sporýše a čistce.Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin.

Kdo opyluje obilí : Nejčastějšími opylovači jsou zástupci hmyzu, zejména včely, motýli a také řada druhů brouků a much. Ale pyl nezbytný pro reprodukci rostlin přenášejí také například netopýři a kolibříci.