Antwort Kde se vyskytuje lýkožrout smrkový? Weitere Antworten – Kde žije lýkožrout

Výskyt. Jde o druh lýkožrouta, jenž se přirozeně vyskytuje hlavně v Euroasii a na Dálném východě, kde je nezastupitelnou součástí ekosystému severské tajgy. Zde se totiž zásadním způsobem podílí na cyklickém hynutí a rozpadu přirozených lesů tajgy, tvořených porosty Picea obovata (P.Požer lýkožrouta

Dospělí brouci ze zimoviště vylétají a napadají stromy smrku ztepilého (Picea abies). Většinu života stráví zavrtaní pod kůrou stromu. Larvy se živí lýkem, kterým zdravý strom rozvádí vodu a živiny. Strom začne usychat a uhyne.L. smrkový je typickým sekundárním škůdcem. Přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy (polomové dříví, dříví z těžeb), stromy silně stresované suchem nebo z jiných příčin odumírající stromy. Při přemnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu pro další množení, pak napadá i stromy zdravé.

Jak se šíří kůrovec : V současnosti se může šířit i z neasanovaného kůrovcového dříví, které si nakoupíte a dovezete z lesa. Pokud si takové dříví pořídíte na topení, je potřeba ho spálit včetně opadané kůry přes zimu do dubna, jinak hrozí, že napadne smrk nebo další jehličnaté dřeviny v okolí.

Jak daleko doletí kůrovec

Jak daleko kůrovec doletí Vlastní silou v laboratoři dokáží lýkožrouti smrkoví doletět až dvě desítky kilometrů.

Kdo žere kůrovce : Mezi predátory lýkožrouta patří například datlovití ptáci, brouci, mouchy či roztoči. Životy kůrovců mohou ohrožovat také paraziti, jako třeba vosičky či hlístice, a různé patogeny.

Žloutnou po tisících. Invaze mšice smrkové má za následek plošné usychání smrku pichlavého, lidově stříbrného.

Ohrožen je zejména smrk ztepilý. Jak poznat, že strom je kůrovcem napaden – výrony pryskyřice a závrtové otvory, rezavé drtinky za šupinkami kůry na patě kmene, po sloupnutí kůry je možné nalézt typické požerky, – barevné změny jehličí, které postupně rezne a začíná opadávat, rovněž opadává kůra – pozdní příznaky.

Které stromy napadá kůrovec

Jenom za loňský rok napadl kůrovec na třicet milionů metrů krychlových smrkového lesa. Lesníci ale musí řešit i napadené listnaté stromy, nejvíce napadení jilmu habrolistého. V lužních, neboli podmáčených lesech byl jilm každým třetím stromem. V současnosti je kvůli náletům škůdce k vidění zřídka.Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit.Kde se kůrovec vzal První doklady o existenci kůrovců jsou poměrně staré – pocházejí již z druhohor. Máme k dispozici mnoho nálezů kůrovců zalitých do jantaru, případně kusy zkamenělého dřeva, v jehož struktuře jsou patrné pozůstatky činnosti dávného podkorního hmyzu.

Poškození je způsobené mšicí smrkovou, u které došlo patrně vlivem teplé zimy k masivnímu přemnožení. Mšice sají mízu a tím poškozují strom. Jak se projevuje Napadení začíná od spodních pater směrem ke špičce stromu a od vnitřku stromu k vnějším částem větví.

Co napada smrk : Mšice patří mezi nejčastěji se vyskytující škůdce na rostlinách, napadají zejména košťálovou zeleninu či ovocné stromky. Letos na jaře se v Čechách přemnožil i u nás nepříliš častý druh tohoto parazita, mšice smrková. Napadá zejména smrky stříbrné a pichlavé.

Kdy zastřihnout smrky : Takže klidně hned další rok po zakořenění smrky stříhejte. Stříhejte po vyzrání jarních letorostů, to znamená v červenci, nebo počkejte na dobu před pučením, tedy na konec zimy. Důležité je, aby smrk měl kónický tvar, a byl tedy dole širší, jinak vám bude odspodu sesychat.

Jak poznat mrtvý strom

Jak to poznat „V první řadě lehce škrábneme nehtem do kůry mladé větvičky a pokud je pod kůrou viditelně zelená, strom je živý. Pokud má však odstíny, které jsou více do žluta, nebo do kůry už nejde nehtem škrábnout, taková dřevina – nebo její část – je pak suchá,“ radí specialista na naše dřeviny Tomáš Vencálek.

Lesníci zavrtaného kůrovce poznají podle takzvaných drtinek, což jsou drobné piliny, které padají ze zhruba milimetr velkého otvoru, jímž se brouk do stromu dostal, a zachytávají se za šupinami kůry a na patě stromu. Strom se brání a první „nájezdníky“ zalije smolou.Živí se totiž lýkem a dřevem stromu. Napadený strom se proti kůrovci brání produkováním látek, jako je pryskyřice (smůla), terpenoidy a fenolické sloučeniny. Kůrovec se tomuto obrannému systému stromu snaží odolat a v mnohých případech, zejména při přemnožení, nakonec vyhraje a strom oslabí.

Co škodí smrku : Mšice smrková může na jehlicích za jeden rok vytvořit až deset generací. Parazit je vždy vázaný na jednoho hostitele, nehrozí tak, že by napadal i okolní jehličnany. Méně zasažené stromy lze ošetřit například postřikem proti savému hmyzu. Ten by měl zabránit vzniku dalších generací mšic.