Antwort Kde žije lýkožrout? Weitere Antworten – Kde zije kůrovec

Ing. Marek Turčáni, PhD.: „Kůrovci nazýváme velkou skupinu brouků, které obecně žijí pod kůrou stromů, keřů, někdy i na bylinách. Nejvýznamnější z kůrovců u nás je lýkožrout smrkový, který patří mezi nejvýznamnější škůdce starších smrkových porostů v celé střední, západní i severní, občas i jihovýchodní Evropě.Většinu života stráví zavrtaní pod kůrou stromu. Larvy se živí lýkem, kterým zdravý strom rozvádí vodu a živiny. Strom začne usychat a uhyne. Zdravý smrk má možnost obrany: když se lýkožrout zavrtává do kůry, narušuje pryskyřičné kanálky, zalije ho míza a zadusí ho.V Evropě je známo více jak 70 entomofágních druhů (predátoři i parazitoidi) [1]. Mezi predátory lýkožrouta patří například datlovití ptáci, brouci, mouchy či roztoči. Životy kůrovců mohou ohrožovat také paraziti, jako třeba vosičky či hlístice, a různé patogeny.

Jak daleko doletí kůrovec : Jak daleko kůrovec doletí Vlastní silou v laboratoři dokáží lýkožrouti smrkoví doletět až dvě desítky kilometrů.

Kde se vyskytuje lýkožrout smrkový

L. smrkový se nejčastěji vyskytuje ve smrkových porostech starších šedesáti let, a to zejména na osluněných porostních stěnách. Uvnitř porostů se vyskytuje zpravidla pouze při kalamitním stavu nebo při sníženém zakmenění.

Kde se vzal kůrovec : Kde se kůrovec vzal První doklady o existenci kůrovců jsou poměrně staré – pocházejí již z druhohor. Máme k dispozici mnoho nálezů kůrovců zalitých do jantaru, případně kusy zkamenělého dřeva, v jehož struktuře jsou patrné pozůstatky činnosti dávného podkorního hmyzu.

Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit.

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae), podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec 1,8-2,6 mm velký, hnědý až hnědočerný.

Čím se živí larva lýkožrouta

Lýkožrout smrkový je malý (4.5-5.5 mm) hnědočerný lesklý brouček, který žije ve všech smrkových lesích. Zavrtává se pod kůru smrků a – jak jméno napovídá- živí se on i jeho larvy lýkem.Většinou se v současné době pod pojmem kůrovec myslí převážně druh lýkožrout smrkový, který napadá přednostně smrk, ale pokud je přemnožen a smrk v okolí není v dosahu, je schopen napadnout a zahubit i borovici lesní, vejmutovku, kleč, modřín, nalezen byl i na douglasce.Ohrožen je zejména smrk ztepilý. Jak poznat, že strom je kůrovcem napaden – výrony pryskyřice a závrtové otvory, rezavé drtinky za šupinkami kůry na patě kmene, po sloupnutí kůry je možné nalézt typické požerky, – barevné změny jehličí, které postupně rezne a začíná opadávat, rovněž opadává kůra – pozdní příznaky.

Lýkožrout smrkový je tmavě hnědý až téměř černý, lesklý brouk, cca 4,5 mm dlouhý, s odstálými zlatavými chloupky s useknutou zádí krovek s typicky uspořádanými zoubky. L. smrkový patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů, k nejvýznamnějším škůdcům.

Co dělá kůrovec : Co je kůrovec

Má válcovitý nebo oválný tvar těla a je zbarven do hnědé až černé barvy. Patří do podčeledi brouků z čeledi nosatcovitých. Jedná se o škůdce, který napadá zejména stromy, listy, větve, ovoce, ale smlsne si také na semenech, bylinkách, kapradinách a jiných rostlinách.

Jak škodí kůrovec : Tento brouk, kterého u nás žije přes sto druhů, má ještě radši stromy listnaté. Nejvíce aktuálně kůrovci škodí jilmům. Zabíjí je tak, že na ně přenesou parazitické houby. Konkrétní druh houby, která ničí ořešáky, objevili odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Co zpusobuje kurovec

smrkový je typickým sekundárním škůdcem. Přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy (polomové dříví, dříví z těžeb), stromy silně stresované suchem nebo z jiných příčin odumírající stromy. Při přemnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu pro další množení, pak napadá i stromy zdravé.

Lýkožrout smrkový je tmavě hnědý až téměř černý, lesklý brouk, cca 4,5 mm dlouhý, s odstálými zlatavými chloupky s useknutou zádí krovek s typicky uspořádanými zoubky. L. smrkový patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů, k nejvýznamnějším škůdcům.V současnosti se může šířit i z neasanovaného kůrovcového dříví, které si nakoupíte a dovezete z lesa. Pokud si takové dříví pořídíte na topení, je potřeba ho spálit včetně opadané kůry přes zimu do dubna, jinak hrozí, že napadne smrk nebo další jehličnaté dřeviny v okolí.

Jak se pozná kůrovec : Lesníci zavrtaného kůrovce poznají podle takzvaných drtinek, což jsou drobné piliny, které padají ze zhruba milimetr velkého otvoru, jímž se brouk do stromu dostal, a zachytávají se za šupinami kůry a na patě stromu. Strom se brání a první „nájezdníky“ zalije smolou.