Antwort Jak se u páky nazývá vzdálenost? Weitere Antworten – Jak se u páky nazývá vzdálenost působiště síly od osy otáčení
Páka je jednoduchý stroj, tyč otočná kolem pevného bodu O (osy rotace). Břemeno působí na páku v bodě A, vzdálenost AO (= L1) je rameno břemene. Síla působí v bodě B a vzdálenost BO (= L2) tvoří rameno síly.Rovnováha na páce je závislá na délce ramene síly. Pokud jsou obě ramena stejně dlouhá, mluvíme o rovnoramenné páce. Pokud nejsou ramena stejně dlouhá, mluvíme o páce nerovnoramenné. Rovnoramenná páka je v rovnováze, jestliže na její ramena působí stejně velké síly.Jestliže působíme přímo v bodě otáčení, tj. rameno síly je nulové, pak i otáčivý účinek na těleso je nulový.
Na čem závisí otáčivý moment síly : F Otáčivé účinky síly popisuje moment síly. Moment síly závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení. Čím je velikost síly větší, tím je otáčivý účinek větší. Čím větší je vzdálenost od osy otáčení, tím je otáčivý účinek síly větší.
Co je to působiště síly
Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr síly je dán přímkoup, tzv. nositelka síly, a smysl síly určuje její orientaci na této nositelce.
Co popisuje moment síly : Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále síla působí, tím větší moment síly vznikne, obě veličiny jsou přímo úměrné).
Jedná se o fyzikální veličinu, která se značí písmenem velké M a vypočte se podle vztahu M = F·r, kde F je velikost působící síly a r je její rameno, to jest vzdálenost přímky, na které leží síla, od osy otáčení. Jednotkou momentu síly je N·m (newtonmetr).
Dvojzvratná páka je páka, na níž břemeno a pracovní síla působí na opačných stranách od osy otáčení. Pro velikost výsledného momentu sil působících na dvojzvratné páce platí: Na principu dvojzvratné páky pracují kleště, nůžky, houpačka, zvedání kamene „přes špalek“, …
Na čem závisí moment síly
Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále síla působí, tím větší moment síly vznikne, obě veličiny jsou přímo úměrné).Pak Varignonova (momentová) věta, vyjadřující vztah mezi momentem síly a momenty jejích složek, zní: Moment síly k libovolnému bodu je vektorovým součtem momentů složek této síly k témuž bodu.Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále síla působí, tím větší moment síly vznikne, obě veličiny jsou přímo úměrné).
Jedná se o fyzikální veličinu, která se značí písmenem velké M a vypočte se podle vztahu M = F·r, kde F je velikost působící síly a r je její rameno, to jest vzdálenost přímky, na které leží síla, od osy otáčení. Jednotkou momentu síly je N·m (newtonmetr).
Jak se projevuje síla : Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Jak se projevuje vzájemné působení těles : Působení těles je vždy vzájemné. Přitom vzájemným působením těles dochází buď ke změně tvaru (deformace) nebo ke změně pohybu těles (uvedení do pohybu, zbrždění, urychlení, zastavení nebo změně směru pohybu). Rukama je možné míč hodit, chytit nebo odrazit a tak změnit směr jeho pohybu.
Co musíme znát k popisu síly
Sílu značíme F, jednotkou síly je 1 N (Newton). K jednoznačnému popisu síly musíme uvést nejen velikost síly, ale i její směr a působiště. Sílu znázorňujeme úsečkou se šipkou. Délka úsečky odpovídá velikosti síly.
Momentová věta:
Moment výslednice k libovolnému bodu se rovná algebraickému součtu momentů jejich sloţek k témuţ bodu.Z fyziky vím, že velikost síly F vypočteme vztahem F = m · a, kde m je hmotnost tělesa a a je zrychlení. Jednotkou síly je 1 N, jehož fyzikální rozměr odvodíme z předchozího vztahu: N = kg · m · s−2.
Kdo vymyslel páku : Mimořádně důležitý zákon páky při konstrukci a používání kleští sahá až k řeckému učenci Archimédovi. Ve 3. století před naším letopočtem formuloval dříve známý princip páky. V praxi to znamená, že síla působící na dlouhou páku je schopna přesunout vícenásobné zatížení na odpovídající kratší rameno.