Antwort Jak se ptame na přívlastek Shodny a Neshodny? Weitere Antworten – Jak poznat přívlastek shodný a Neshodny
Zjistíme jejich druh.
- tetička z Pardubic, bez tetičky z Pardubic, s tetičkou z Pardubic → tvary slova tetička se mění, ale z Pardubic zůstává stejné → přívlastek neshodný
- své boty, bez svých bot, se svými botami → tvary slova boty i přívlastku své se při skloňování mění → přívlastek shodný
přívlastek neshodný (Pkn):
jm. v rodě, čísle ani pádě – např. budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů (ptáme se: Jaký Který Čí)Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).
Jaký je rozdíl mezi přívlastkem volným a těsným : Čárkou se odděluje, pokud jde o přívlastek volný (nezužuje význam řídícího podstatného jména, spíše ho vysvětluje či doplňuje a může se vynechat, aniž se změní smysl věty). Čárkou se neodděluje přívlastek těsný (zužuje nebo specifikuje význam řídícího podstatného jména, pokud by se vynechal, změnil by se smysl věty).
Co to je přívlastek Neshodný
b) Přívlastek neshodný
Přívlastek, který se neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle, pádě. Bývá vyjádřen nejčastěji podstatným jménem (hlavně ve 2. pádě). Zpravidla stojí ZA podstatným jménem, které rozvíjí.
Kde stojí přívlastek shodný : Přívlastek shodný (Pks)
S podstatným jménem se shoduje v rodě, čísle a pádě. Zpravidla stojí před podstatným jménem. Je vyjádřen nejčastěji přídavným jménem, dále zájmenem nebo číslovkou.
Přívlastek těsný a volný – tyto přívlastky stojí za svým řídícím jménem, ptáme se Který, Jaký, Čí
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Jak poznat přístavek ve větě
Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
- Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
- Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
- Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
- Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jak se určuje podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Kolik je větných členů : V češtině rozlišujeme následující větné členy:
- podmět.
- přísudek.
- přívlastek.
- předmět.
- příslovečné určení
- doplněk.
Jak poznat shodu podmětu s přísudkem
Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.
Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmětVětný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Kdy se učí shoda přísudku s podmětem : Shoda přísudku s podmětem je pravopisné učivo, se kterým začínají žáci ve 4. ročníku na základní škole.