Antwort Jaká jsou slovní druhy? Weitere Antworten – Jaké jsou slovní druhy
V češtině rozlišujeme následujících 10 slovních druhů:
- podstatná jména (Substantiva)
- přídavná jména (Adjektiva)
- zájmena (Pronomina)
- číslovky (Numeralia)
- slovesa (Verba)
- příslovce (Adverbia)
- předložky (Prepozice)
- spojky (Konjunkce)
Tipy k určování slovních druhů
Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.V češtině rozlišujeme 10 slovních druhů. Ty pak dělíme na ohebné a neohebné. Rady k určování slovních druhů najdete v samostatné sekci.
Co je to za slovní druh : 1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).
Jak jdou za sebou slovní druhy
V češtině rozlišujeme 10 slovních druhů:
- podstatná jména.
- přídavná jména.
- zájmena.
- číslovky.
- slovesa.
- příslovce.
- předložky.
- spojky.
Jaké jsou zájmena : Druhy zájmen
- osobní (on, já, ty)
- přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
- ukazovací (ten, ta, to)
- tázací (kdo, co, který)
- vztažná (kdo, co, jenž)
- neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
- záporná (nikdo, nic, žádný)
3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)
Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.
Co je tam za slovní druh
zájmenných příslovcí (kam, tam, odtamtud, tudy, tamtudy atd.). podobným způsobem – plnovýznamovým pojmenováním (včera, letos, dlouho, stále atd.) nebo pomocí zájmenných příslovcí (kdy, odkdy, dokdy, teď, dosud atd.). Příslovce způsobu odpovídají na otázky jak, jak mnoho, kolik, vzhledem k čemu atd.Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Druhy zájmen
- osobní (on, já, ty)
- přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
- ukazovací (ten, ta, to)
- tázací (kdo, co, který)
- vztažná (kdo, co, jenž)
- neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
- záporná (nikdo, nic, žádný)
Jak poznat zájmena ve větě : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jaký druh je Když : Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.
Jaký slovní druh je FRNK
Citoslovce označující zvuky se nazývají zvukomalebná. Od těchto citoslovcí se často odvozují slovesa – cheche – chechtat se, cink – cinkat, cinknout, frnk – frnknout atd. Citoslovci se stávají i ustrnulé tvary jiných slovních druhů – panečku, holenku, božíčku, běda, hybaj, marš atd.
Spojky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojka souřadicí spojují dva větné členy nebo dvě věty v poměru souřadném. Příklady souřadicích poměrů a spojek: slučovací poměr: a, i, nebo, či.Předložky Spojují se se jmény z, od, bez(e), o, na, nad, pod, pro, ve 8. Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že…
Jaký druh zájmena je jeho : Typy zájmen
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.