Antwort Jaký je rozdíl mezi serem a plazmou? Weitere Antworten – Jaký je rozdíl mezi darováním krve a plazmy
Krev se skládá z krevních buněk (červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček) a tekuté části – krevní plazmy. V plazmě jsou rozptýleny bílkoviny, soli a látky, které jsou krví přenášeny mezi různými orgány (cukry, lipidy, hormony, produkty metabolismu určené k vyloučení atd.)Plazma je soubor nabitých i neutrálních částic v různých kvantových stavech, o kterém platí, že jeho prostorový náboj je přibližně roven nule (tuto vlastnost označujeme jako kvazineutralita).Krevní sérum je nažloutlá tekutina bez buněčných elementů, která vzniká po vysrážení plné krve a následným odstraněním krevní sraženiny.
Jak získáme krevní sérum : Plasmu i sérum získáváme odběrem venózní krve. Plasma spolu s krevními buňkami a elementy tvoří krev. Získáme ji z nesrážlivé plné krve.
Proč Nedarovat plazmu
KDO BY PLAZMU NEMĚL DAROVAT Dárce plazmy musí splnit některá kritéria ohledně zdravotního stavu. Darovat plazmu nesmí: pokud mát nádorové onemocnění, je diabetik, má závažné chronické onemocnění např. srdce, zažívacího traktu, krve, ledvin, je po transplantaci, má epilepsii, roztroušenou sklerózu….
Kolik procent plazmy je v krvi : Je to nejobjemnější část krve – v těle dospělého člověka jsou zhruba 3 litry krevní plazmy, což je u běžného člověka asi 5-6 % z celkové tělesné hmotnosti. Dále krev obsahuje asi 41 % červených krvinek a okolo 1 % bílých krvinek.
Krevní plazma se používá při výrobě řady životně důležitých léků. Jsou mezi nimi i takové, které pomáhají nemocným se sníženou imunitou, onkologickým onemocněním či poruchou srážlivosti krve. Pomáhá mimo jiné také při náročných chirurgických zákrocích, popáleninách a transplantacích.
Dárce krevní plazmy musí být zdráv a také je velmi důležitý dostatečný přísun tekutin, jídla a spánku. Plazma je od dárce získávána z plné krve v plazmaferetickém přístroji. Pevné součásti krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky) se vrací během odběru zpět dárci.
Co obsahuje krevní plazma
Samotná krevní plazma obsahuje 90 % vody. Zbytek jsou pak ze 7 % organické látky, jako jsou bílkoviny, vitamíny, minerální látky apod., a 1 % tvoří anorganické soli. Právě tyto plazmatické látky jsou životně důležité pro fungování lidského těla i pro další medicínské zpracování po dárcovském odběru.Plazmu nemohou darovat lidé s hemofilií nebo jinými závažnými poruchami srážlivosti krve, onkologicky nemocní lidé a lidé pozitivní na HIV, žloutenku typu B a C, syfilis a jiné choroby. Při podezření na nitrožilní užívání tvrdých drog vás otestujeme na jejich přítomnost v krvi.Rizika plazmaferézy
Dárci zpravidla snášejí odběr krevní plazmy dobře. V některých případech může vzniknout v místě vpichu modřina či krevní výron. V ojedinělých případech může dojít k nevolnosti, oběhové slabosti nebo silnějšímu krvácení z místa vpichu.
Je to nejobjemnější část krve – v těle dospělého člověka jsou zhruba 3 litry krevní plazmy, což je u běžného člověka asi 5-6 % z celkové tělesné hmotnosti.
Jak bolí darování plazmy : Při darování plazmy přijde tělo především o vodu, proto je důležité před a po odběru pít dostatečné množství tekutin. Bolí odběr krevní plazmy Plazmaferéza je zcela bezbolestný zákrok. Odběr plazmy se nijak neliší od odběru krve, vpich je minimálně bolestivý.
Na co je dobrá plazma : Krevní plasma je roztok především bílkovin, minerálů a enzymů, které vedle funkce tekutého prostředí pro krvinky plní řadu dalších funkcí, například při přesunu vstřebaných živin, zástavě krvácení a zabezpečování imunity.
Co se deje v těle po odebrani plazmy
Krev putuje do plazmaferetického přístroje, kde se tekutá plazma odstředí v krevním separátoru. Plazma se pak shromažďuje ve sběrné nádobě, pevné součásti krve (červené a bílé krvinky a krevní destičky) se vrací během odběru zpět dárci. Tento proces je naprosto bezpečný a trvá zhruba 45-60 minut.
V některých případech může vzniknout v místě vpichu modřina či krevní výron. V ojedinělých případech může dojít k nevolnosti, oběhové slabosti nebo silnějšímu krvácení z místa vpichu. V takovém případě se odběr okamžitě ukončuje, nejedná se však o závažné problémy, které by vás jakkoliv ohrožovaly.Darovat lze jednou za 14 dní, měsíčně si tak každý dárce může přijít na 1 800 Kč. Výjimku tvoří první a druhý odběr. Za první odběr dostane dárce náhradu 500 Kč a za druhý odběr 1300 Kč (doplatek 400 Kč za první odběr + náhrada 900 Kč za druhý).
Jak casto mohu chodit na plazmu : Plazmu můžete darovat 1× za 14 dní. Maximální rozestup je 6 měsíců. Pokud tento interval překročíte, je nutné přijít nejprve na odběr vzorku krve pro vyšetření infekčních markerů nebo darovat plnou krev a poté přejít zpět na plazmaferézy.