Antwort Jaký je rozdíl mezi pilířem a sloupem? Weitere Antworten – Co to je sloup

Sloup je v architektuře základní stavební článek. Je to svislý, volně stojící nosný prvek, zpravidla kruhového průřezu. Je-li sloup zčásti zapuštěný do stěny, nazývá se polosloup. Volný nosný prvek čtverhranného průřezu se nazývá pilíř, pokud je zapuštěn do stěny, je to pilastr.Dřík sloupu je válcového tvaru, sestaveného na výšku z šesti řad tamburů, které jsou sestaveny do kruhu buď z více částí, nebo jsou monolitické.Drážky – (kanelování) hlaveň odlehčí a zvětší plochu povrchu hlavně pro rychlejší ochlazování hlavně. Je to celkem náročná operace zhledem k délce frézování. Vše se vyrábí po pěčlivé domluvě.

Jaký je původ tvaru hlavic sloupu : Krychlová hlavice s krycím čtvercovým abakem typicky románského tvaru je sekána podobným způsobem jako kvádry lemující niky. Rozdílem je však použitý materiál, pískovec oproti opuce. Hrubá prvotní fáze opracování, kdy došlo k základní modelaci tvaru hlavice, byla vytvořena dvojšpicem.

Co je to dřík

Popis: Tento svidřík (nazývaný také vrták či dřík) lze využít pro rozdělávání ohně pomocí luku. Je vyroben z lískového dřeva, které je tvrdé a k tomuto účelu se nejlépe hodí. Dřevo je řádně vysušeno a je také přiměřeně rovné (jedná se o rostlé dřevo).

Co je to pilíř : V klasické řádové architektuře se jako pilíř označuje nosný prvek čtvercového či obdélníkového průřezu. Pokud má kruhový průřez, hlavici a patku (dórský sloup pouze hlavici), nazývá se sloup. Pilíř může být opatřen náběžnou římsou a soklem.

Architráv, řecky epistylion či epistylos, česky násloupí, se v antické a odvozené architektuře nazývá spodní část vodorovného kladí, která přímo dosedá na hlavice sloupů (nebo pilířů). Název převzatý z italštiny vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní) a latinského trabs (kláda, břevno).

Slovem douška nazýváme dodatek v dopise, většinou označovaný písmeny P.S., tedy zkratkou latinských slov post scriptum čili po napsání.

Co je to Architrávový systém

Architrávový systém – stavební princip založený na spojení svislé podpory (sloupiu) a vodorovného překladu (architrávu). Rozvedený v celém architektonickém objektu.Na Zemi je asi 1,3 zeta litrů vody, ale pouze 0,12% může být použito pro spotřebu, průmysl a zemědělství. Z vesmíru se zdá, že Země je obrovský modrý obr – více než dvě třetiny povrchu jsou pokryty vodou. Ale žízní trpí osm miliardy lidí. Někteří musejí denně bojovat o jediný doušek pitné vody.Architektonický styl nebo směr je charakterizován vlastnostmi, které činí budovu nebo jinou architektonickou strukturu pozoruhodnou či historicky identifikovatelnou. Styl může obsahovat takové prvky jako formu, způsob výstavby, stavební materiály například regionálního charakteru.

Doušek živé vody je určen pro každého člověka po 40. roce věku, kdy pozvolna ubývají síly (dle TCM „ubývá vosk na svíčce…“). Obsahuje 19 bylin, které silně posilují esenci ledvin JING, energii QI, krev XUE, YIN a YANG.

Jak jdou za sebou architektonické slohy : Umělecký sloh

• románský sloh.
• gotika.
• renesance.
• baroko.
• rokoko.
• klasicismus.

Co to je funkcionalismus : Funkcionalismus je americký psychologický směr z počátku 20. století, který zdůrazňuje důležitost poznání, jak se psychika přizpůsobuje prostředí. V opozici vůči strukturalismu, který analyzoval elementy vědomí, se zaměžuje na psychické procesy.

Jak po sobě šli umělecké směry

Umělecký sloh

• románský sloh.
• gotika.
• renesance.
• baroko.
• rokoko.
• klasicismus.

Románský sloh | 00:35 | Gotika | 02:07 | Renesance | 03:57 | Manýrismus | 06:11 | Baroko | 06:47 | Rokoko | 11:27 | Klasicismus & Empír | 11:51 | Romantismus | 12:52 | Secese | 13:51 | Moderna ad.Koncept funkcionalismu dle první definice od Louise Sullivana z roku 1893 lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šamotové cihly, železo nebo beton).

Co je to manýrismus : Pojem manýrismus má v umění dvojí význam. Častěji je používán v užším smyslu, kdy označuje přechodovou fázi mezi vrcholnou renesancí a barokem. V širším slova smyslu je principem umělecké tvorby, v protikladu ke klasicismu, či tvorba založená na „manýře“, tj. určitém specifickém uměleckém prostředku.