Antwort Jaké i se píše ve slově Mlynář? Weitere Antworten – Proč je ve slově mlít měkké i

To je způsobeno rozdílným původem slov. Zatímco slovo mlýn vzniklo přejímkou z tehdejší německé podoby dnešního Mühle, které se do němčiny dostalo z latinského mola, slovo mlít vniklo z praslovanského *melti přesmyknutím hlásek el a zdloužením slabiky na „lé“, kde se „é“ později zúžilo na „í“.Další obvyklá spojení: mlít obilí (nikoli mlýt obilí) mlít kávu (nikoli mlýt kávu)Vyjmenovaná slova po L

VYJMENOVANÁ SLOVA	SLOVA PŘÍBUZNÁ
MLÝN	mlynář, mlýnice, …
BLÝSKAT SE	zablýskat se, blýskavice, …
POLYKAT	zalykat se, …
PLYNOUT	rozplynout se, splývat, plyn, plynulý, …

Jak se píše MLIT : Mlýn, podobně mlynář nebo mlýnice, má původ ve staroněmčině. Mlít se vyvinulo z praslovanského melti. Používá se nejčastěji ve spojeních: mlít obilí, mlít kávu, mlít pantem.

Jaké i se píše ve slově

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jaké i se píše ve slově mlýnek : Podstatné jméno mlýn je opravdu vyjmenované, píšeme proto „y“, a to i ve slovech příbuzných a odvozených, např.: mlynář, mlýnský, mlýnek apod.

Slova příbuzná jsou slova, která mají společnou část (kořen) a jsou si významově blízká (letec, vyletět, odlet, letiště; lékař, lék, vyléčit, lékárna; ohrada, Hradec, zahradit, hrad; nový, noviny, obnovit, novinka; slovník, vyslovit, slovní, slova).

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jak se píše mýto

Slovo mýto je označení poplatku vybíraného za používání cest nebo místo, kde se tento poplatek vybírá. Ve staré češtině se tímto slovem označovala i mzda, odměna. Toto slovo vzniklo pravděpodobně ze starohornoněmeckého muta (clo), které bylo přejato z gótského mota, vytvořeného od mitan (měřit).Výhradně s měkkým i se píší slova vidět, viset, vítat, vinit, vinout, viklat, vířit, vidlička, vidle, vikýř, vítěz.Psaní i/y se tu řídí podle koncovek vzorů: vidím psy, malby (jako pány, ženy); nelétavý pštros, nelétaví pštrosi (jako mladý pán, mladí páni); oni vozí (jako prosí). PAMATUJTE: V tvarech přítomného času sloves zakončených na hlásku i/í se píše vždy měkké i. Např.: on (oni, ony) prosí, sází, myslí.

Slovo myslivec je příbuzné k vyjmenovanému slovu myslet, proto v něm píšeme tvrdé Y. Toto odůvodnění jistě každý z nás někdy už slyšel. A každého z nás někdy při této větě napadla otázka, proč tomu vlastně tak je.

Jak se pozná kořen slova : Kořen slova

Je to největší společná část všech slov příbuzných (průlet, letiště, letadlo, zálet). Je to jádro slova, na které se věší předpony a přípony, které zužují nebo upřesňují význam slova (hra, vý-hra, hra-vý, hra-čk-a, vy-hra-n-ý). Na rozdíl od předpony, přípony a koncovky je přítomen v každém slově.

Co je to synonymum příklad : Synonyma (slova souznačná) jsou slova, která mají stejný nebo podobný význam a lze je za určitých okolností zaměňovat. Příklad: chlapec a hoch. Antonyma (slova protikladná) jsou slova opačného, protikladného významu. Příklad: studený a teplý.

Jaké i se píše na konci slova

Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!

Nahlédneme-li do Slovníku spisovné češtiny, zjistíme, že výlet je „(společná) delší vycházka nebo vyjížďka pro osvěžení“. Výlet si můžeme udělat do přírody, do města nebo třeba po památkách. Z hlediska pravopisu je ale podstatnější, že v tomto výrazu píšeme tvrdé „y“, tedy výlet, nikoli vílet.Pokud vyjadřujeme, že něco máme, nejedná se o vyjmenované ani příbuzné slovo a mít píšeme s měkkým I.

Jaké i se píše ve slově bytná : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.