Antwort Jak dělíme větné členy? Weitere Antworten – Jaké jsou druhy větných členů

Jak dělíme větné členy?
Tradičně se ve školské praxi rozlišují tyto typy rozvíjejících větných členů:

  • přívlastek.
  • předmět.
  • příslovečné určení
  • doplněk (jako jediný typ je řízen současně ve dvou skladebních dvojicích, protože je závislý současně na obou členech základní skladební dvojice, na podmětu i na přísudku)

Větné členy

  • Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.
  • Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Jak poznat ve větě doplněk : Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).

Kolik máme větných členů

V češtině rozlišujeme následující větné členy:

  • podmět.
  • přísudek.
  • přívlastek.
  • předmět.
  • příslovečné určení
  • doplněk.

Jak označujeme větné členy : Jako základní větné členy označujeme podmět (podstatné jméno nebo zájmeno v 1. pádu) a přísudek (sloveso v určitém tvaru). Spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici.

Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

  1. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
  2. Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
  3. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
  4. Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.


Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě

Jak se ptáme na přívlastek shodný

Přívlastek shodný

Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).Podmět několikanásobný

  • Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek.
  • Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Podobnou proměnou prošel i Londýn, New York nebo třeba Peking.

V češtině rozlišujeme následující větné členy:

  • podmět.
  • přísudek.
  • přívlastek.
  • předmět.
  • příslovečné určení
  • doplněk.


Dělíme je na souvětí PODŘADNÉ a souvětí SOUŘADNÉ. SOUVĚTÍ PODŘADNÉ – spojení věty hlavní s jednou nebo více větami vedlejšími. SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ – spojení minimálně dvou vět hlavních a libovolného počtu vět vedlejších. Věty hlavní spolu obsahově souvisejí a je mezi nimi významový poměr.

Jak se určuje podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Jak se dělí podmět : Podmět může být vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný. Podmět nemusí být tvořen jedním slovem. Rozlišujeme podmět holý, rozvitý a několikanásobný.

Jak poznat druh podmětu

Druhy podmětu

  1. Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen.
  2. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho.
  3. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
  4. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý. Dá se nahradit za ono.


Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě. Většinou stojí před podstatným jménem, někdy ale může stát i za ním, např.: v odoborných názvech (kočka domácí, doba bronzová). Často je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou.Přívlastek neshodný se neshoduje s podstatným jménem v pádě, rodě nebo čísle, nemění svůj tvar, zůstává stejný bez ohledu na pád rozvíjeného jména. Nachází se nejčastěji za podstatným jménem, může být reprezentován téměř libovolným slovním druhem, nejčastěji podstatným jménem (s předložkou).

Jak poznat všeobecný podmět : Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.


Related Posts