Antwort Co se váže na podmět? Weitere Antworten – Co se váže k podmětu
Vztah podmětu k jiným větným členům
Podmět spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá predikace. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme („my“).Předmět (větný člen)
Předmět je rozvíjející větný člen. Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí.Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Na co se váže předmět : Předmět je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo slovesném přídavném jménu. Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj přímo týká.
Co všechno může být podmět
Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.
Jak se ptáme na podmět : Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě
Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Na čem závisí předmět
Jak už jsme si řekli, předmět rozvíjí přísudek dané věty. Nejčastěji tedy závisí na slovesu (jak jsme se přesvědčili v příkladových větách), někdy ale může být řízen také přídavným jménem (pokud rozvíjí slovesně-jmenný přísudek), například Taška je plná knih.Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek. Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu.
Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.
Jak najít ve větě doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Na čem závisí podmět : Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.
Jak se pozná podmět
Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.
Jestliže není podmět v textu přímo napsán a poznáme ho z kontextu (v předešlé větě, podle tvaru přísudku), jedná se o podmět nevyjádřený (zpíval). Rozlišujeme také všeobecný podmět, o tom mluvíme, pokud nemůžeme určit, kdo přesně činnosti v přísudku vykonával (například hlásili to v rozhlase).Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).