Antwort Co se dělá na Zelený čtvrtek? Weitere Antworten – Co se nesmí dělat na Velký pátek
V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.Zeleným čtvrtkem začíná takzvané velikonoční třídenní. Právě ve čtvrtek si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři, při které Spasitel myl apoštolům nohy, a zároveň byl pak téhož dne později zrazen Jidášem. Proto v tento den hospodyňky připravují pečivo z kynutého těsta, Jidáše nebo také Jidášky.Dnes se připomíná poslední večeře Ježíše Krista a večer ztichnou všechny kostelní zvony, aby mohly odletět do Říma, kde dostanou požehnání.
Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.
Co se muze na Bílou sobotu
Dnes je Bílá sobota. Křesťané se stále postí a po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii. Pak se znovu rozsvítí svíce, rozezní se zvony a vypuknou oslavy Kristova vzkříšení.
Co se má vařit na Velký pátek : Velký pátek je pak dnem ve znamení největšího půstu v roce. Jídlo si nemusíte zcela odpírat, mělo by však být lehké a bezmasé. Výjimkou jsou například ryby. Lidé, kteří si ji dříve nemohli dovolit, zapékali alespoň bramborovou kaši do tvaru rybího těla.
Zelený čtvrtek je totiž mj. dnem velkého úklidu, který souvisí s omýváním nohou Ježíšových učedníků. Symbolické omývání nohou bývá součástí protestantských oslav Zeleného čtvrtka. Je to také den, kdy by se nemělo jíst maso, ideálně by se měla konzumovat jen zelenina.
Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.
Co se nesmí dělat na velikonoční svátky
Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.
Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.
Co se jí na velikonoční sobotu : Tento den se často pečou mazance, beránci, hlavička (nádivka, sekanina, sekanice, řežábek) z masa a mnoho jiných dobrot. Přísný půst střídá hojnost pokrmů. Na jaře slepice začínají více snášet, takže se nemusí šetřit vejci. Velikonoční pokrmy proto obsahují vajec velké množství.
Kdy se nepere pradlo Velikonoce : Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!
Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce
Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Co se nesmí na velikonoční sobotu : V tento den se nekonají žádné bohoslužby, neslavily se žádné svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce však už začíná Velká noc. O té vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na Bílou sobotu bývalo vždy zvykem vymetat hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů.