Antwort Co rozvíjí sloveso? Weitere Antworten – Jaký větný člen rozvíjí sloveso
PŘEDMĚT – Pt
Je rozvíjející větný člen. Rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno.Jak už jsme si řekli, předmět rozvíjí přísudek dané věty. Nejčastěji tedy závisí na slovesu (jak jsme se přesvědčili v příkladových větách), někdy ale může být řízen také přídavným jménem (pokud rozvíjí slovesně-jmenný přísudek), například Taška je plná knih.Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Jak určit rozvíjející větné členy : Rozvíjející větné členy
- Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký
- Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
- Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
- Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Co rozvíjí přístavek
Přístavek. Je to volně připojený shodný přívlastek, který vyjadřuje dodatečně téměř samostatnou myšlenku, jehož základem je podstatné jméno. Je zpravidla rozvitý, řidčeji několikanásobný, a stojí za řídícím jménem. Ve větě jej oddělujeme čárkou a bývá připojován výrazy totiž, a to, to jest….
Co rozvíjí doplněk : Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Předmět (větný člen)
Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí. Vyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1.
Rozvíjející větné členy. Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
Co rozvíjí přívlastek
Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. my vedoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Příslovečné určení (latinsky adverbiale) je řazeno mezi větné členy rozvíjející (společně s předmětem, přívlastkem a doplňkem). Příslovečné určení tedy dále rozvíjí větní členy základní, podmět a přísudek. Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje a vztahy (kdy, kde, proč, jak se něco stalo, jaké něco je).
Co je to přístavek příklad : Přístavek – jedná se o volně připojený shodný přívlastek, jehož základem je podstatné jméno – má za úkol zpřesnit, vysvětlit řídící větný člen. Nejlepší bude vám přívlastek představit na příkladu: A) Jana, moje sestra, studuje na vysoké škole. – Věta by mohla klidně znít – Jana studuje na vysoké škole.
Co je doplněk příklady : ➢ Většinou se pojí se spojovacím výrazem: jako (jako učitel), coby (coby nejchytřejší), za (za vedoucího) ➢ Ve většině případů stojí doplněk na konci věty. Například: Chlapci běhali bosi.
Jak poznáme přístavek
Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.
Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za). Bezespojkový doplněk se většinou pádem shoduje se svým jmenným členem, který rozvíjí, může však být i v jiném (ve slovanských jazycích běžně v instrumentálu).Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).