Antwort Co jsou funkce výchovy? Weitere Antworten – Co je to výchova
Výchova (nebo též edukace) je cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život. Výchova je celoživotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní.Současná pedagogika má 4 základní funkce – poznávací, teoretická, prognostická a kulturně zprostředkovací.- Obsah výchovy – je to to, co je výchovou ovlivňováno. Obsah výchovy může být různé, například znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje, návyky, ale i způsob chování. – Metody výchovy – jsou to způsoby, jak výchovu realizovat.
Jaké jsou podmínky výchovy : podmínky výchovy, které rozdělujeme na vnitřní a vnější. vyplývají ze specifiky lidského organismu vychovávaného jedince. Jsou to například dědičné faktory, základní lidské potřeby, zdravotní a psychický stav člověka, biorytmus, úroveň poznání a intelektu, temperament, zájmy, hodnotová orientace a další.
Jaké jsou funkce výchovy
Jsou to tyto funkce: poznávací, utvářející a prognostická. Většinou chápeme vztah pedagogiky a výchovy jako vztah teorie a praxe. Výchova je známá už od nepaměti ale jako vědní obor se prosadila až v 19. Stol.
Jaké jsou styly výchovy : Stylů výchovy existuje několik – liberální, autokratický a demokratický. Tyto styly jsou uplatňovány jak v rodině, tak právě ve škole.
FORMY VÝCHOVY- intencionální výchova (přímá)- probíhá při interakci vychovávaný X vychovatel. Funkcionální (nepřímá)- vychovává prostředí, efektivnější než internacionální (parta, média). PODMÍNKY VÝCHOVY- jsou determinanty výchovy, vedení i utváření lidí.
Nejdůležitější je naplnění základní potřeby bezpečí a lásky. „Na světě není nic důležitějšího než projevovat dětem v útlém věku lásku a vytvořit jim bezpečný domov,“ vysvětluje Marek Herman ve své přednášce na konferenci Umění být ženou.
Co znamená výchovná funkce rodiny
Výchovná funkce rodiny
Je to pro ně prostředí nejpřirozenější, ve kterém jsou současně uspokojovány jeho každodenní potřeby a které jej uvádí do prostředí svého okolí a do života v lidské společnosti.všech tří hlavních forem výchovy: školní, mimoškolní, rodinné výchovy a sebevýchovy.Z hlediska rodičů jde o rodinu prokreační, z hlediska dětí o rodinu orientační. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Faktorů, které ovlivňují vývoj dítěte, je celá řada. Jako základní dělení bychom mohli považovat vnější a vnitřní příčiny vývoje dítěte. Mezi vnitřní můžeme zařadit genetickou výbavu, pohlaví, věk, temperament a zdravotní stav.
Co je respektující výchova : Respekt k odlišnostem dítěte znamená zejména, že se nebudeme snažit dítě předělávat k obrazu svému, že mu poskytneme prostor pro to, co zajímá jeho, podpoříme ho v tom, co si vybírá. Když má dítě dostatek prostoru pro své vlastní aktivity, rozvíjí ho to ve všech směrech.
Co je to funkce rodiny : Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Co znamená biologická funkce rodiny
Biologická – zajišťuje potomstvo, partnerům zajišťuje uspokojení sexuálních potřeb; 2. Výchovná – rodiče (zákonní zástupci) dítě vedou ke správnému životu, předávají jim společenské návyky, tradice a hodnoty; 3.
Rozlišujeme rodiny – úplné (otec, matka, děti), neúplné (otec – děti, matka – děti, 1 z rodičů chybí), druhotně vzniklé (po rozvodu vlastní a nevlastní děti, rodiče, …), více-generační (otec, matka, děti, prarodiče), rozšířená (rozšíření základní rodiny o dalšího člena – teta, strýc, …).Existuje několik variant uspořádání rodiny. Základní („jádrovou“) rodinu tvoří muž a žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje prarodiče, tety, strýce a bratrance. Další modely jsou polygamní (obvykle patriarchální) rodina a neúplná rodina s jedním rodičem (obvykle ženou).
Jaké jsou typy rodin : Rozlišujeme rodiny – úplné (otec, matka, děti), neúplné (otec – děti, matka – děti, 1 z rodičů chybí), druhotně vzniklé (po rozvodu vlastní a nevlastní děti, rodiče, …), více-generační (otec, matka, děti, prarodiče), rozšířená (rozšíření základní rodiny o dalšího člena – teta, strýc, …).