Antwort Co je to Retikulum? Weitere Antworten – Co produkuje ER
Erbium (chemická značka Er, latinsky Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Významnou roli též hraje v konstrukci optických vláknových zesilovačů EDFA.Endoplazmatické retikulum slouží k rozvodu látek po buňce, v jeho kanálcích probíhá syntéza organických látek (lipidů, cukrů, tuků) z molekul které tvoří ostatní organely. Drsné endoplazmatické retikulum – s ribozómy – probíhá syntéza bílkovin.Endoplazmatické retikulum (dále jen ER) je membránou ohraničená organela (nebo – lépe – soustava organel tvořená propojenými cisternami a trubičkami), která se nachází v eukaryotických buňkách. V endoplazmatickém retikulu probíhá syntéza molekul, které tvoří i ostatní organely (lipidy, proteiny, polysacharidy).
Jak vznikla první buňka : Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.
Co je to organel
Organely jsou systémy uvnitř buněk se specializovanou funkcí. Jejich zastoupení se liší podle metabolických procesů buňky. Některé organely jsou obaleny biomembránou. Podle toho je základně dělíme na membránové a nemembránové.
Co obsahuje buňka : CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY
- makrobiogenní: vodík, kyslík, uhlík, dusík, fosfor, síra, draslík, sodík, chlór, hořčík, vápník, železo (voda, proteiny, nukleové kyseliny, cukry, buněčné lipidy)
- mikrobiogenní: zinek, mangan, kobalt, měď, molybden, selen, bór.
Zatímco ich – forma je jasná, tedy vyprávění z pozice jedné postavy, er- forma má ještě několik možností. je vševědoucí, tedy ví, co si každá postava myslí, co dělá, na co se těší, na co se chystá. stojí mimo příběh, píše jen to, co je vidět či slyšet, je takovým reportérem.
Cohn, 1978) prezen- továno v podobě vnitřního monologu (ich-forma, většinou neznačená řeč přímá), vy- právěného monologu (er-forma, řeč polopřímá) nebo tzv. psychovyprávění (er-forma uvozovaná slovesy myšlení a vnímání).
Kdo vynalezl buňku
Buňka je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Studiem buňky se zabývá vědný obor zvaný cytologie. Buňky byly pozorovány první krát v roce 1665 anglickým přírodovědcem Robertem Hookem.Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.
Mitochondrie jsou důležité organely, bez kterých by eukaryotická buňka nemohla fungovat. Vykonávají funkci buněčné elektrárny, jelikož v nich probíhají důležité biochemické pochody. Nejdůležitějším z nich je vznik adenosintrifosfátu (ATP) pomocí buněčného dýchání.
Jaké funkce má buňka : Buňka je nejmenší jednotkou živého těla,tj. pouze buňka je schopna realizovat základní funkce organismu, jako jeho metabolismus, růst, pohyb, rozmnožování a dědičnost. Součástmi buňky jsou buněčná membrána (plasmalemma), cytosol nebo cytoplasma (asi 50 obj.
Co dělá buňka : Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.
Jak poznat ER a ich formu
ich-forma (já) – vyprávění v první osobě (např. Robinson Crusoe: "Žil jsem již dlouhý čas na ostrově …") er-forma (on) – vyprávění ve třetí osobě (např. Harry Potter: "Příštího dne ráno se Harry probudil časně.")
Er-forma (er je německy on) je forma vypravování ve 3. osobě, v němž tzv. autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele průběhu děje. Někdy také vypravěč er-formy zevrubně zaznamenává psychické prožívání postavy, stav jejího nitra a může se tak sbližovat s vypravěčem v 1.Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.
Co řídí děje v buňce : Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.