Antwort Co je to doprovody? Weitere Antworten – Proč Hody hody doprovody

Někde dozvuky pomlázky, jinde první svatby, pouti… Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli. Etnolog Luboš Kafka. LN: Takže odtud to chronicky známé Hody, hody, doprovody!Slovo provoda je starý název pro tzv bílou neděli (první neděle po velikonocích).Křesťanství často mělo ve zvyku nahrazovat původní pohanské svátky svými. První neděle po Velikonocích se nazývala Provodní neděle, dnes Bílá neděle. Provoda byla tedy zřejmě nahrazena prvním dnem po velikonočním půstu – hodováním v den Bílé neděle Provodní.

Co se říká při Pomlazce : Na jižní Moravě se tak lze setkat s výrazy mrskút a mrskačka, mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku zase se slovem šlahačka. Na severní Moravě a v přilehlých částech Čech a Slezska se zase užívá výrazů jako jsou šmigrust, šmergust, šmerkust či šmékustr.

Co jsou hody s právem

Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.

Co jsou to hody : Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku projevují zájem. Dívky jim pak v podobě navázané pentle na mrskačku odpovídají, zda mají u nich šanci. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám také zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Co znamená Bílá neděle

Bílá neděle (latinsky Dominica in albis, 2. neděle velikonoční) je posledním dnem velikonočního oktávu. Název této neděle pochází ze zvyku, že nově pokřtění (tzv. neofyté) tohoto dne naposledy nosili bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii.Mládenci rámusí po vsi a snaží se zastihnout dívku ještě na lůžku, aby ji prý blechy neštípaly. Toulají se nocí, hlučí a popíjejí po domácnostech. Šlehají nebohé dívky proutky, a dokonce je polévají i studenou vodou z potoka. Dívky však vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit.Proč se ale na Velikonoce mrská Ve světě ale Češi mají naprosto mimořádnou tradici – to, že chlapci chodí mrskat děvčata, je v Evropě docela rarita. „Věřilo se, že se z čerstvých proutků na děvčata přenáší nová síla a krása,“ říká etnograf Dalibor Hobl.

Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.

Co jsou hody na Moravě : Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co je to starek : Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.

Co to je posvícení

Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce : Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.