Antwort Co je Mrskut? Weitere Antworten – Kdo chodi mrskat

V Česku se k tomuto dni váže už po staletí mnoho zvyků – pomlázka, malovaná vejce a rodinná setkávání. Proč se ale na Velikonoce mrská Ve světě ale Češi mají naprosto mimořádnou tradici – to, že chlapci chodí mrskat děvčata, je v Evropě docela rarita.Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí.Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Proč se mrská o Velikonocích : Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku projevují zájem. Dívky jim pak v podobě navázané pentle na mrskačku odpovídají, zda mají u nich šanci. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám také zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Kdy se chodí na Mrskut

Velikonoční pondělí je ve znamení mrskútu, kdy chodí chlapci s pomlázkou vyšlehat děvčata.

Co se nesmí na velikonoční sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

abych něco dostala. Dívčí koleda se slaví čtrnáct dní před Velikonocemi, na Smrtnou neděli. Každá neděle postního období má svůj význam nejen v církevní liturgii, ale také v podobě lidových zvyků.

Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce

Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.Zatímco někde chodí dívky o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi, jinde chodí o týden později. Záznamy o těchto zvycích přitom sahají daleko do minulosti. Podle obecních kronik byla tzv. dámská koleda zcela běžným zvykem již ve 20.Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.

Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.

Proč se holky šlehají : Mládenci rámusí po vsi a snaží se zastihnout dívku ještě na lůžku, aby ji prý blechy neštípaly. Toulají se nocí, hlučí a popíjejí po domácnostech. Šlehají nebohé dívky proutky, a dokonce je polévají i studenou vodou z potoka. Dívky však vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit.

Co se dělá s pomlázkou : V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek.

Kdy se nepere pradlo Velikonoce

Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Toulají se nocí, hlučí a popíjejí po domácnostech. Šlehají nebohé dívky proutky, a dokonce je polévají i studenou vodou z potoka. Dívky však vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Proč se na Velký pátek nesmí věšet prádlo : Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.