Antwort Co dělá hladké Endoplazmatické Retikulum? Weitere Antworten – Jakou funkci má Endoplazmaticke Retikulum
Endoplazmatické retikulum slouží k rozvodu látek po buňce, v jeho kanálcích probíhá syntéza organických látek (lipidů, cukrů, tuků) z molekul které tvoří ostatní organely. Drsné endoplazmatické retikulum – s ribozómy – probíhá syntéza bílkovin.Erbium (chemická značka Er, latinsky Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Významnou roli též hraje v konstrukci optických vláknových zesilovačů EDFA.Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk. Napojuje se na buněčné jádro a obvykle i na Golgiho aparát.
Co produkuje golgiho aparat : Golgiho aparát tvoří lamely a cisterny orientované konvexitou k jádru. To, co vytvoří endoplazmatické retikulum se dostane pomocí vezikulů (transportních váčků) do Golgiho aparátu, kde dochází k zabudování do sekrečních vezikulů, lyzosomů a dalších organel.
Kde probíhají životní děje v buňce
Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.
Co je to er : Endoplazmatické retikulum (dále jen ER) je membránou ohraničená organela (nebo – lépe – soustava organel tvořená propojenými cisternami a trubičkami), která se nachází v eukaryotických buňkách. V endoplazmatickém retikulu probíhá syntéza molekul, které tvoří i ostatní organely (lipidy, proteiny, polysacharidy).
Jádro – je ve středu buňky, obsahuje dědičnou informaci. Řídí činnost buňky a rozmnožování.
Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin. Představuje součást endomembránového systému většiny eukaryotických buněk; chybí např. u parazitického prvoka Giardia lamblia.
Co produkuje endoplazmatické retikulum
Endoplazmatické retikulum (dále jen ER) je membránou ohraničená organela (nebo – lépe – soustava organel tvořená propojenými cisternami a trubičkami), která se nachází v eukaryotických buňkách. V endoplazmatickém retikulu probíhá syntéza molekul, které tvoří i ostatní organely (lipidy, proteiny, polysacharidy).Golgiho aparát tvoří lamely a cisterny orientované konvexitou k jádru. To, co vytvoří endoplazmatické retikulum se dostane pomocí vezikulů (transportních váčků) do Golgiho aparátu, kde dochází k zabudování do sekrečních vezikulů, lyzosomů a dalších organel. Po přestavbě opouští Golgiho aparát druhou stranou povrchu.Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.
Jaký je rozdíl mezi ich a ER formou : Cohn, 1978) prezen- továno v podobě vnitřního monologu (ich-forma, většinou neznačená řeč přímá), vy- právěného monologu (er-forma, řeč polopřímá) nebo tzv. psychovyprávění (er-forma uvozovaná slovesy myšlení a vnímání).
Jak vypada er-forma : Er-forma (er je německy on) je forma vypravování ve 3. osobě, v němž tzv. autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele průběhu děje. Někdy také vypravěč er-formy zevrubně zaznamenává psychické prožívání postavy, stav jejího nitra a může se tak sbližovat s vypravěčem v 1.
Která část buňky vyrábí energii
Funkce mitochondrií se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. Mitochondrie je uzavřena dvěma membránami.
To se týká též Golgiho aparátu, který je důležitou organelou v živočišných i rostlinných buňkách, a hlavní rolí je modifikace a balení molekul z ER, u rostlin též syntéza polysacharidů pro stavbu buněčné stěny.Golgiho aparát tvoří lamely a cisterny orientované konvexitou k jádru. To, co vytvoří endoplazmatické retikulum se dostane pomocí vezikulů (transportních váčků) do Golgiho aparátu, kde dochází k zabudování do sekrečních vezikulů, lyzosomů a dalších organel.
Jaké funkce má buňka : Buňka je nejmenší jednotkou živého těla,tj. pouze buňka je schopna realizovat základní funkce organismu, jako jeho metabolismus, růst, pohyb, rozmnožování a dědičnost. Součástmi buňky jsou buněčná membrána (plasmalemma), cytosol nebo cytoplasma (asi 50 obj.